České spisy Tomáše ze Štítného

Činorodý překladatel a autor nábožensko-výchovných spisů, píšící výhradně v českém jazyce. Byl příslušníkem zchudlé větve panského rodu Benešoviců, s rodovým majetkem v jihočeském Štítném (dnes součást Žirovnice).

V mládí studoval na nově založené pražské univerzitě, žádného akademického titulu zde však nedosáhl. Od roku 1381 žil jako vdovec trvale v Praze, kde se pilně věnoval svým literárním zájmům. Jeho spisovatelská a především překladatelská činnost završuje první „zlaté období“ česky psané a do češtiny překládané literatury, jež vrcholilo na přelomu 14. a 15. století. Mezi ostatními, především šlechtickými autory nemá, co se kvality a množství jeho překladů týče, srovnatelnou konkurenci. Některá svá díla i překlady dále přepracovával, a to i opakovaně, což svědčí o jeho systematické péči, kterou těmto textům věnoval. Svými překlady, které však nelze zaměňovat s překlady moderními – v souladu s dobovou praxí totiž cizojazyčná díla do češtiny spíše volně převáděl – se významně podílel na vývoji tehdejší češtiny, její slovní zásoby i větné skladby.

Většina Tomášových děl má didaktický ráz: při jejich psaní a překládání měl na zřeteli v první řadě vzdělání a mravní osvětu svých čtenářů, zejména dětí. Těm věnoval svůj spis známý pod názvem Knížky šestery o obecných věcech křesťanských. Na starší dětské čtenáře pak Štítný směřoval své Řeči besední, které jsou psány formou dialogu otce s jeho dětmi, v jehož průběhu společně probírají základy křesťanského učení. V dalších textech také vystupuje Tomášův ušlechtilý, ve středověku zcela neobvyklý zájem o ženy a dívky a o jejich, byť omezené vzdělání. Přeložil tak např. List Demetriadě, dílo podávající příslušnicím něžného pohlaví návod k mravnému životu, ve středověku neprávem připisované svatému Jeronýmovi (ve skutečnosti byl však jeho autorem pozdně antický křesťanský myslitel Pelagios). Své dceři Anežce, jež byla nepochybně Tomášovou věrnou čtenářkou, věnoval, vedle zkráceného znění Knížek šesterých, i svůj překlad Vidění svaté Brigity Švédské, tehdy módního mystické spisu zaznamenávajícího náboženské vize této světice.